Jak to bylo dál...

9. července 2016 v 20:51 | Pythonissa |  My view of England
Zdravím lidičky (งツ)ว
V minulém článku jsem Vám konečně řekla jak to vše začlo, ale jak to bylo dál...




Po skoro třech dnech cestování v kamionu, kde jsme se moc nevyspali {vynechávám čištění zubů po benzínkách a kupování dlouhých levných cigaret od jiných kamioňáků na hranicích za míň jak čtvrtinu původní ceny} jsme konečně dojížděli na konečnou stanici vlaku - Liverpool.

V tu chvíli, kdy vlak pomalu dojížděl, jsem si ještě naposledy vzpomenula na moje rodné město. Konkrétně odtamtud jsme i odjížděli, takže jsem Chrudimi mohla ještě z kamionu zamávat. A teď to začne.
Do Anglie jsme jeli narychlo a na blint, neměli jsme ubytování, práci, nic. Co teď?
Při východu z vlaku nám ještě zkontrolovali lístek a my šli na informace. Sháněli jsme mapu a rady. Mapu jsme sehnali a rady naštěstí taky, ikdyž v naší situaci těžko poradit.

Každopádně jsme se vydali najít nějaký hotel, kde bychom si mohli odložit batohy. Cestou jsme potkali -nečekaně- dominantu města což je rádiová věž. Určili jsme si ji i jako místo, kde budeme čekat, pokud by se jeden z nás ztratil. Jak uvidíte později na fotkách, i to vyplývá z názvu, rádiová věž je vidět odevšud.
Zeptali jsme se několika kolemjdoucích a našli jsme hotel, který byl ale strašně drahý. Přesto jsme v něm nechali naše batohy i tašky a šli do knihovny. Potřebovali jsme si najít bydlení a práci.
Co ale čert nechtěl... ve městě byla oslava. Doslova obří.
Městem proudili davy lidí, když jsme se ptali na cestu do knihovny, nikdo nebyl místní. Nebylo mezi nimi možné ani projít. Všichni se přijeli podívat na Giants grandmother and granddaughter giant. My viděli jenom babičku, ale vnučka za to asi taky stála. Byly to obrovské loutky, které ovládalo několik mužu, tahaly za provazy, musely na některých i skákat jako na liáně aby babča dělala pohyby co má. Opět z toho nemáme žádné fotky, první den v UK, ale člověk měl myšlenky jinde.

Nakonec se nám povedlo najít obrovskou knihovnu spojenou s muzeem. Tam jsme zapluli, zaregisrovali se a šli na počítač. Nemohli jsme nic najít, tak jsme po asi dvou hodinách zastavili týpka, který zrovna odcházel, jestli nám neporadí. Poradil. Něco nám vysvětlil a pozval nás na čouda ještě s jeho kamarádem. Takže zbytek dne jsme se flákali v parku a zatímco jsme kouřili zelenou cigaretku, náš kamarád za nás poslal pár inzerátu na práci. Měl to snažší jak my - angličan.
Potom nás pozvali na pařbu na pláži, nám ale v tu chvíli došlo, že musíme na hotel a rozhodnout se zda tam zůstaneme, či ne. Naštěstí kluci věděli o levnějších hotelech. V Anglii je i ubytovna asi za 10liber za noc, ale spíte v pokoji s dalšíma 12 lidma a do toho Ondra nechtěl jít. Kvůli mě do toho nechtěl jí, to je jasné.
Ovšem na potřetí jsme našli pokoj za poloviční cenu toho předchozího, zaplatili jsme, hodili na pokoj bágly... ale na pařbu na pláži už bylo pozdě. Vše nám zabralo nějak moc času, přesto že nám kluci pomáhali se zátěží.
Dohodli jsme se, že já s Ondrou se zkultivujeme a sejdeme se někde v hospůdce, vyměnili jsme si telefoní čísla a pro chvilku se rozdělili.

Na pokoji jsme se rychle osprchovali, najedli, převlékli a mazali jsme na zahrádku. Byli jsme tam jen chvilku, dali jsme si limonádku, trochu pokecali, nebo spíš Ondra si trochu pokecal, dali jsme opět barevnou cigaretku a šlo se spát.

Druhý den jsme se museli přestěhovat do jiného pokoje, protože náš byl rezervovaný, tak jsme dostali jiný. Ale...
Ten hotel byl levný a ceně odpovídala kvalita. V prvním pokoji byl smrad nějakejch spálenejch hranolek z kuchyně a druhý pokoj byl v podzemí, takže úplně bez oken a ten smrad! No raši bez komentáře, ale tak dalo se to, lepší než pod širákem jak Ondra z úsporných důvodů celou dobu navrhoval.
V hotelu byla kuchyňka s toustem a čajem/kávou v ceně. Tam jsme poobědvali (nesnídáme vstáváme pozdě0 a vydali se znovu do knihovny.
Druhý den už jsme tedy našli nějaký dům, který vyhovoval našim finančním možnostem. Cizinci tu bydlí většinou v housesharech a pronajímají si pouze pokoj, což měl být i náš případ. Pokoj byl levný, tak jsme se o ceně radši ujistili při telefonickém rozhovoru a vše mělo být v pořádku. Chtěli jsme pokoj začít obývat co nejdřív, tak jsme se s landlordem domluvili za dva dny na pondělí.
Tak to by bylo, začli jsme s hledáním práce. Odpověděli jsme na pár inzerátů a šli se najíst. Po jídle jsme si šli sednout ven na cigaretu a začali jsme mít podivné myšlenky.


Tak a tady to záměrně ukončím. :)
Pokračování příště. 🐍



Pythonissa
 


Komentáře

1 ┼Lady de Vampire Victoria┼ ┼Lady de Vampire Victoria┼ | Web | 2. srpna 2016 v 21:51 | Reagovat

Zajímavé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama